Jak vznikal Divoký hon, čím je výjimečný Geraltův příběh a kdo stojí za podobou jednoho z nejslavnějších RPG všech dob? To přibližuje kniha Vlčí stopou – Historie vzniku hry Zaklínač 3: Divoký hon, která nyní vychází v českém překladu. Součástí projektu je také spolupráce se Stanislavem Komárkem, překladatelem knižního Zaklínače, jenž v exkluzivním rozhovoru přibližuje své dlouholeté zkušenosti s tímto světem.
O českou verzi knihy se postaralo překladatelské a lokalizační studio Context Heroes, které ji připravilo pro společnost Xzone. Na překladu spolupracovalo se Stanislavem Komárkem, jehož jméno je neodmyslitelně spjato s českým vydáním povídek i celé zaklínačské ságy Andrzeje Sapkowského.
Od Geraltova příběhu až po vznik ikonických úkolů
Publikace Zbigniewa Jankowského nabízí podrobný pohled na proces vývoje hry Zaklínač 3: Divoký hon. Čtenáře zavádí do zákulisí tvorby příběhu Geralta z Rivie, budování rozsáhlého otevřeného světa i navrhování úkolů, které se nesmazatelně zapsaly do historie videoher.
Pozornost věnuje také inspiraci folklorem a lidem, kteří se na vzniku hry podíleli. Přibližuje práci scenáristů, herních designérů, výtvarníků i programátorů a ukazuje, jak se jednotlivé tvůrčí disciplíny propojují při vývoji komplexního RPG.
Kniha má celkem 544 stran. Na českém překladu tým Context Heroes pracoval téměř devět měsíců. Výsledná tisková verze obsahuje 91 043 slov, tedy celkem 593 126 znaků včetně mezer.
Stanislav Komárek: člověk, který dal českému Zaklínači jeho podobu
S vydáním knihy přichází také rozhovor se Stanislavem Komárkem, který se během uplynulých desetiletí stal jedním z nejvýraznějších překladatelů díla Andrzeje Sapkowského do češtiny.
Vedle povídek a všech knih ze ságy o Geraltovi přeložil také Husitskou trilogii a nyní se podílel na české verzi publikace Vlčí stopou. Jeho práce přitom nespočívá pouze v převodu polského textu do češtiny. Významně se podílel i na utváření osobitého jazyka, díky němuž si zaklínačský svět získal české čtenáře.
Právě Komárek stojí například za valašským nářečím, kterým v českém překladu hovoří trpaslíci, za mapou Severních království i za českým pojmenováním Geraltovy klisny Klepny. Rozhovor vznikl přímo u Komárkových doma a nabízí osobnější pohled na práci s literární předlohou, která se stala fenoménem napříč generacemi.
Proč se z Geralta stal zaklínač?
V rozhovoru překladatel vysvětluje také původ českého označení hlavního hrdiny a důvody, proč se rozhodl právě pro tuto podobu.
„Když jsme připravovali překlady povídek pro první knižní vydání ve sborníku Stříbrný meč, Jirka mě a další překladatele naklonil pro svého zaklínače. Slovo odvozené od zaklínat, které v češtině existuje, nám přišlo přijatelné. Je to podobné jako v polském originálu. Wiedźmin je neologismus od wiedźma, tedy čarodějnice. Stejně tak anglické witcher vychází z witch, ale jako slovo v angličtině do té doby neexistovalo. A tak ve svých překladech používám zaklínače…“
Česká lokalizace knihy Vlčí stopou tak propojuje podrobný pohled na vývoj herního hitu s jazykovým a kulturním kontextem, který pomohl utvářet jeho podobu pro české publikum. Publikace je určena nejen fanouškům Geralta a světa Zaklínače, ale také všem, kteří chtějí nahlédnout do zákulisí vývoje velkých her a pochopit, kolik práce, nápadů a tvůrčích rozhodnutí stojí za vznikem propracovaného herního světa.
