Česká herní scéna v poslední době opakovaně dokazuje, že její největší síla netkví pouze v obřích historických RPG s otevřeným světem nebo v realistických simulátorech s miliony prodaných kopií. Obrovský potenciál se nachází v našich domácích nezávislých studiích. Ta se totiž nebojí riskovat a přinášet autorské, komorní projekty s obrovským srdcem a osobitou vizí. Nejnovějším důkazem tohoto trendu je atmosférická dobrodružná adventura Hubert od brněnského studia Brocap Studio. Tento ambiciózní titul si ještě před svým oficiálním vydáním stihl odnést prestižní cenu za nejlepší hru na nezávislé scéně v rámci udílení cen Game Access Indie Awards. Nyní, několik dní po oficiálním vydání, jsme měli možnost se do chlupatých tlapek čtyřnohého hrdiny vžít na plný úvazek.
Recenzovaná verze: PC
Život pod psa? Ani omylem
Hlavním protagonistou celého příběhu je Hubert – tak trochu namyšlený, nesmírně sebevědomý, ale ve výsledku stoprocentně oddaný ovčácký pes. Vývojáři se rozhodli prozkoumat herní svět čistě z jeho unikátní perspektivy, což s sebou přináší osvěžující herní zážitek. Hubert totiž nevnímá realitu kolem sebe jako lidé. Vidí ji skrze neustálý pohyb, specifické pachové stopy, které se mu zvýrazňují na obrazovce, silné zvířecí instinkty a neutuchající zvědavost. Právě ta ho často dostává do humorných i mírně nebezpečných potíží.
Hlavní zápletka se rozbíhá ve chvíli, kdy se Hubert po boku mladé a energické dívky Lily ocitá na farmě toho nejmrzutějšího chovatele v celém širokém údolí. Starý farmář lidem ani zvířatům příliš nedůvěřuje, ale Lily ho svou neústupností přesvědčí, aby jim dal šanci. Na vaše psí bedra tak padá nelehký úkol – ukočírovat a bezpečně provést členitou krajinou desítky tvrdohlavých ovcí. Ty mají podle slov samotných autorů pozornost zlaté rybky a neustále inklinují k tomu se rozutéct do všech světových stran.
Samotná mechanika pasení sází spíše na přímočarou hratelnost, která se snaží vyhnout stereotypu. Jako Hubert musíte chytře využívat své štěkání, správně si nadbíhat a korigovat směr celého stáda. V drsném severském terénu plném úzkých skalních stezek nebo dravých tekoucích potoků se tak z obyčejného přesunu ovcí stává sice jednoduchý, ale občas docela napínavý úkol. Nečekejte žádné hluboké taktické orgie, hra spíše sází na plynulé tempo a reakce na to, kam se vám ty vaše chlupaté potvory zrovna rozutečou.
Kontrast bezpečí a neznámé divočiny
Geografický design hry je postaven na velmi zajímavém kontrastu, který přímo reflektuje Hubertovo vnitřní rozpoložení. Na jedné straně stojí lidská farma a její bezprostřední okolí – místo plné teplého světla, známých zvuků, každodenní rutiny a relativního bezpečí. Zde hra působí téměř jako relaxační simulátor venkovského života, kde si můžete užívat drobné radosti, aportovat klacky nebo prostě jen pozorovat slunce nad pastvinou. Tento klid je ale vykoupen neustálým tlakem ze strany přísného farmáře, jehož rozzlobený hlas vás provází při každém sebemenším pochybení.
Jakmile však s Lily a stádem překročíte pomyslnou linii plotu a vydáte se do vzdálenějších severských landschaftů, atmosféra začne citelně houstnout. Krajina kolem vás utichne, stromy zmohutní a sluneční paprsky vystřídá všudypřítomná mlha a chlad. Průzkum těchto odlehlých oblastí vyžaduje maximální opatrnost. Hra zde mistrně buduje pocit izolace a neznáma. Právě v těchto pasážích se Hubert mění z obyčejné hříčky v hluboký atmosférický zážitek, který vás nutí neustále větřit a být ve střehu.
Příběh, který vás chytne za srdce
To, co hru Hubert posouvá z kategorie „zajímavého experimentu“ do ligy příjemných zážitků, je jednoznačně její vyprávění a postupné budování mezilidských (a mezidruhových) vztahů. Chemie mezi Hubertem a jeho lidskou parťačkou Lily funguje od první minuty na jedničku. Sledujeme jejich společnou denní rutinu, malé radosti, postupné získávání důvěry i momenty, kdy si člověk a zvíře rozumí i beze slov. Lily funguje jako Hubertův hlas a obhájce před starým farmářem, což mezi nimi vytváří neobyčejně silné pouto, které tvoří emocionální kotvu celé hry.
Skutečně dramatický zlom však přichází ve chvíli, kdy se k dřevěným ohradám farmy začnou z okolních hlubokých lesů stahovat vlci. V tu ránu se idylický život na venkově mění v menší drama. Hra rozehrává hluboký emocionální příběh o loajalitě, strachu, ale také o vnitřním rozporu samotného Huberta. Ten totiž začíná čelit neodolatelnému volání divočiny – volání, kterému jako pes v hloubi své duše dokonale rozumí, ale které zároveň ohrožuje vše, co se naučil milovat na lidské farmě. Musí se rozhodnout, zda zůstane věrným ochráncem lidí, nebo poslechne své divoké předky.
Tomuto silnému zážitku obrovským způsobem napomáhá naprosto fantastická hudební kulisa. Orchestrální i komorní melodie perfektně podtrhují melancholii severské přírody i napětí v krizových situacích. Korunou na této audiovizuální nádheře je pak špičkový, profesionální dabing. Ten dává všem lidským postavám i samotnému vyprávění hloubku a uvěřitelnost, jakou bychom u menšího nezávislého projektu možná ani nečekali. Každý povzdech unavené Lily nebo zavrčení starého farmáře zní naprosto autenticky.
Krása ukrytá v detailech, ale s viditelnými vráskami
Největší předností titulu jsou bezpochyby drobné detaily a nesmírná péče, s jakou byl hlavní hrdina modelován. Vývojáři odvedli skvělou práci v tom, aby Hubert působil jako skutečné živé zvíře. Během hraní se budete radostně válet v trávě, stopovat skryté pachy rozličných lesních tvorů, provokovat mrzutého farmáře a objevovat skrytá zákoutí mapy. Hra navíc velmi chytře střídá tempo a samotnou hratelnost. Chvíli jste v plném soustředění a řešíte náročné herní pasení ovcí přes zrádný, polorozpadlý most, abyste se vzápětí ocitli v čistě průzkumné, klidné pasáži, kde jen nasáváte atmosféru, nebo v napínavé sekvenci, kde se musíte plížit kolem nebezpečí. Právě tato žánrová a mechanická pestrost spolehlivě zaručuje, že se u hry nebudete nudit ani minutu.
Na druhou stranu je však na titulu občas až příliš okatě znát jeho nezávislý originální původ a logicky omezený rozpočet. Vývojáři vsadili na specifickou uměleckou stylizaci, která na první pohled připomíná hřejivou malbu štětcem. Tento směr sice spoustu věcí zachraňuje a krajina jako celek vypadá na dálku úchvatně, při bližším pohledu se však nelze nevšimnout technologických nedostatků. Textury v nízkém rozlišení, občasné doskakování objektů přímo před očima a o něco topornější animace zvířat vás občas mohou z herního světa nešetrně vytrhnout.
Hubert je milé, atmosférické a emocemi nabité dobrodružství, které jasně ukazuje neutuchající sílu a kreativitu českého herního designu. Pokud hledáte originální hru na jeden či dva podzimní večery, která vás dokáže upřímně dojmout, nabídne netradiční hratelnost z pohledu zvířete a skvěle napsané postavy, Hubert by na vašem wishlistu rozhodně chybět neměl. Velká škoda slabšího technického vizuálu, občasných chyb v umělé inteligenci a faktu, že toto psí zaštěkání utichne mnohem dříve, než by si většina z nás přála. Potenciál na plnohodnotný hit tu byl, ale i tak jde o nadprůměrný zážitek, který si svých 75 % poctivě vyštěkal.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Brocap Studio s.r.o.
