Když se dnes ohlédneme za historií real-time strategií, málokterý titul zanechal v herním průmyslu tak hlubokou stopu jako Warcraft III. Tento titul nepředstavuje pouze vrcholný klenot žánru RTS, ale naprosto přelomové dílo, které navíc dalo vzniknout zcela novým herním žánrům. V dnešním dílu rubriky Zapadnuté prachem podrobně rozebereme vývoj, odkaz a fascinující příběh této fantasy legendy.
Sledujeme-li kořeny tohoto úspěchu, musíme se vrátit do roku 1991, kdy v Kalifornii vzniklo studio Silicon & Synapse, které dnes všichni známe pod názvem Blizzard Entertainment. Zakladatelé Michael Morhaime, Allen Adham a Frank Pearce si sice udělali jméno na titulech jako The Lost Vikings nebo prvním Diablu, ale jejich skutečný strategický triumf přišel až s konfliktem mezi lidmi a orky. V roce 2002 vydali třetí díl s podtitulem Reign of Chaos, který už nebyl jen obyčejným pokračováním. Hlavní designér Rob Pardo a příběhový mág Chris Metzen tehdy zariskovali a posunuli sérii z plochého 2D do plnohodnotného 3D zobrazení, přičemž hratelnost obohatili o výrazné RPG prvky.
Samotná hra nás zavádí do fantasy světa Azerothu v momentě, kdy po letech křehkého míru čelí nové, fatální hrozbě. Zatímco stará nenávist mezi Aliancí lidí a Hordou orků stále doutná, ze stínů vystupuje tajemná Pohroma nemrtvých a prastará Plamenná legie démonů, rozhodnutá pohltit veškerý život. V centru tohoto dění nacházíme jednoho z nejtragičtějších hrdinů herní historie – prince Arthase Menethila. Mladý paladin a následník trůnu lidského království Lordaeronu začíná svou pouť zdánlivě banálním vyšetřováním záhadné nákazy, která mění vesničany v nemrtvé stvůry. Společně s čarodějkou Jiny Proudmoore a svým mentorem Utherem Lightbringerem se pouští do zoufalého boje s časem. S každým dalším padlým městem se však princ propadá do hlubší obsese a touhy po pomstě, což ho nakonec dovede až na mrazivý kontinent Northrend k prokletému meči Mrazivý smutek.
V rámci strhující kampaně postupně přebíráme kontrolu nad čtyřmi unikátními rasami. Poté, co Arthas obětuje svou duši a stane se rytířem smrti, prožíváme pád Lordaeronu a zkázu elfského království Quel’Thalas. Příběh nás následně přesouvá k orkskému náčelníkovi Thrallovi, který vede svůj lid přes moře do nové domoviny na kontinentu Kalimdor, a k tajemným Nočním elfům pod vedením Tyrande Whisperwind. Vše vrcholí monumentální bitvou u hory Hyjal, kde se dřívější nepřátelé musí spojit, aby zastavili samotného démonického lorda Archimonda.
Warcraft III: Reign of Chaos si získal obrovský status kvůli své tehdejší bezkonkurenční kvalitě. Filmově střižené vyprávění, propracovaná psychologie postav, trojrozměrná grafika a fantastický orchestrální soundtrack udělaly ze hry okamžitý hit. Vyzdvihnout musíme také kompletní českou lokalizaci, na kterou tuzemští pamětníci dodnes nedají dopustit. Hlasy jako Lumír Olšovský (Arthas), Vladimír Čech (vypravěč / prorok) nebo Jiří Plachý (Uther) dodaly příběhu neopakovatelnou atmosféru, kterou tehdy i zahraniční recenzenti na portálech jako IGN označovali za absolutní špičku herního vyprávění.
Kromě příběhové kampaně hra nabídla revoluční multiplayer a především zabudovaný editor map. Právě tento nástroj můžeme považovat za klíčový pro moderní historii her, protože umožnil komunitě vytvářet vlastní režimy, které často neměly s klasickou strategií nic společného. Hráči stavěli obranné věže v žánru Tower Defense, zakládali textová RPG nebo utíkali před monstry. Z jedné takové komunitní mapy s názvem Defense of the Ancients (DotA) nakonec vznikl samostatný megahit a zcela nový herní žánr MOBA, který dnes reprezentují tituly jako League of Legends nebo Dota 2. Bez Warcraftu III by moderní e-sport zkrátka vypadal úplně jinak.
Samozřejmě i toto mistrovské dílo mělo své specifické designové výzvy. Skalní fanoušci předchozích dílů zpočátku těžko kousali výrazné omezení velikosti armády (tzv. Upkeep systém), který penalizoval hráče za příliš velké množství jednotek, aby hra běžela plynule i na tehdejších slabších počítačích. Hratelnost se tak musela přeorientovat z masivních střetů na precizní mikromanagement jednotlivých vojáků a správné využívání schopností hrdinů. Blizzard však hru neustále ladil pomocí desítek patchů a oficiálních příruček.
Od úspěchu Reign of Chaos neuplynul ani rok a v roce 2003 studio vydalo masivní datadisk Warcraft III: The Frozen Throne. Ten představil nové hrdiny a pokračoval v temném příběhu, kde jsme sledovali elfského prince Kael’thase, zrádného Illidana Stormragea a především finální Arthasovu cestu na vrchol Ledového trůnu, kde se spojil s Králem lichů. The Frozen Throne sklidil snad ještě větší úspěch než původní hra. Přinesl obrovské množství inovací – nové jednotky pro každou rasu, neutrální hrdiny najímané v krčmách a kompletně přepracovaný námořní systém. Navíc obsahoval speciální RPG kampaň za orky, která svým stylem otevřeného světa přímo vydláždila cestu pro nadcházející fenomén World of Warcraft.
Po tomto zlatém věku strategií museli fanoušci čekat dlouhé roky na jakékoli zprávy o budoucnosti značky. Blizzard se plně soustředil na MMORPG žánr a až v roce 2018 oznámil kompletní modernizaci v podobě Warcraft III: Reforged. Ten však při svém vydání v roce 2020 narazil na tvrdou vlnu kritiky kvůli nesplněným slibům, chybějícím funkcím a technickým problémům, což zanechalo v ústech komunity hořkou pachuť. Nedávno se však situace nečekaně pohnula kupředu. Blizzard se totiž k remasteru vrátil a vydal třetí velký update 3.0, který přinesl kompletní grafické předělání do režimu Definitive Edition ctícího původní vizuální styl. Co fanoušky šokovalo ještě víc, bylo vydání zbrusu nového placeného DLC příběhové kampaně s názvem Forsaken Kingdom, což je první oficiální RTS příběh pro Warcraft po dlouhých 23 letech. Tato kampaň, kombinující klasické mise a prvky otevřeného RPG, se zaměřuje na zkázu Lordaeronu a zrod frakce Opuštěných v čele se Sylvanas Windrunner.
Když už si ale sérii nebudeme pamatovat kvůli slabému startu jejího remasteru, s klidem na ni vzpomínáme díky původní verzi z let 2002 a 2003 a aktuální snaze vývojářů o nápravu. Warcraft III zůstává dodnes nepřekonanou legendou, která formovala dětství i dospívání milionů z nás. A můžeme jen doufat, že pokud někdy v budoucnu vznikne plnohodnotný čtvrtý díl, dokáže se vrátit na úroveň těchto dvou legendárních částí.
