Saber Interactive se po letech čekání konečně vytasili s hratelnou ukázkou chystaného survival hororu Clive Barker’s Hellraiser: Revival. Musím se hned na úvod přiznat k jedné věci – nejsem žádný skalní fanoušek Hellraisera. Vlastně jsem se s tímto univerzem prostřednictvím dema setkal úplně poprvé a byl jsem upřímně šokován a překvapen tím, co mi hra naservírovala. Převést takto specifické, filozoficko-sadomasochistické prostředí do podoby moderní videohry musel být obrovský oříšek, ale vývojáři trefili hřebíček přímo na hlavičku. Nebo spíše hřeb do čela.
Resident Evil v kůži Cenobita
Pokud jste hráli poslední tři velké díly ze série Resident Evil (tedy Biohazard, Village a Requiem), budete se v Hellraiser: Revival cítit jako doma. Hra zcela otevřeně a bez obalu přebírá osvědčené mechanismy z dílny Capcomu. Pohled z první osoby, specifický management inventáře, plynulé prozkoumávání detailních místností a nutnost šetřit drahocennou municí – to vše nese silný rukopis moderních survival hororů. Z Resident Evilu si titul vypůjčil také systém craftingu a poctivé environmentální hádanky. Rozhodně nečekejte žádná primitivní „klik-klik“ řešení. Kromě toho, že musíte neustále manipulovat s ikonickou mysteriózní kostkou známou jako Genesis Configuration, jsou zde přítomny i chytré prostorové rébusy zakomponované přímo do architektury herního světa, které musíte vyřešit čistě za pomoci logiky a bez asistence samotného artefaktu.

Vrchol dema – čiré utrpení a rozkoš
Demo představuje prolog, kde hlavní hrdina Aidan následuje svou přítelkyni Sunny do surrealistického pekla, a následně část první epizody, v níž se snažíte uniknout ze spárů zvrácené organizace Scarlet Church. Vývojáři vás hned v úvodu nešetří a hratelná ukázka dává jasně najevo, že prozkoumávání Labyrintu bude o neustálém pocitu bezmoci a tísně. A právě v této pasáži přichází absolutní vrchol celé hratelné ukázky. Aidan se ocitá připoutaný k židli v momentě, který redefinuje pojem „body horror“ ve videohrách. Jednu ruku máte brutálně přibitou k držadlu židle, zatímco druhá je chirurgicky přišitá k vašemu vlastnímu břichu. Tato brutální, klaustrofobická sekvence, kdy se musíte v nesnesitelných bolestech z pout vymanit, je designérským triumfem. Hra v tento moment skvěle pracuje s kamerou, zvukovým designem a bezmocí hráče. Jako nováčka mě tato scéna naprosto uzemnila a donutila mě si uvědomit, jak moc se tahle hra liší od běžné hororové produkce.

Vývojáři se nebáli jít až na samou hranici přístupnosti. Samotná ukázka potvrzuje, že Hellraiser: Revival není horor pro slabé povahy. Hra je doslova prosáklá tématy BDSM, explicitního fetišismu, sexuality, tělesných modifikací a sadismu. Cenobité a kultisté zde nejsou jen generickými monstry, jsou to zvrácení estéti bolesti. Vývojáři skvěle zachytili Barkerovu pointu, že v tomto světě je hranice mezi absolutním utrpením a nejvyšší rozkoší neznatelná. Pro mě jako pro nepolíbeného diváka bylo fascinující sledovat, jak audiovizuální zpracování dává vyniknout každému detailu roztrhaného masa, lesklého latexu a chladné oceli. Grafický engine bez milosti vykresluje každou ránu a hnisající jizvu, což jen podtrhuje nekompromisní ráz celé hry.

Mistrovský sound design a budování tísně
Kromě vizuálních zvěrstev mě demo naprosto dostalo tím, jak pracuje s tichem a zvukem. Vývojáři nespoléhají na levné lekačky, ale sázejí na plíživý, psychologický teror. Každé zaskřípání řetězu v dálce, těžké oddechování kdesi za zdí a industriální, až nekomfortní soundtrack ve vás vyvolají neustálou paranoiu. Hra vás nutí poslouchat okolí a pomalu našlapovat, protože zvuk je zde často vaším jediným vodítkem k tomu, zda na vás v temném koutě čeká zvrácený kultista, nebo rovnou samotný Cenobit. Právě tahle kombinace těžké industriální atmosféry a naprosté bezmoci dělá z průzkumu neskutečně intenzivní zážitek.














Clive Barker’s Hellraiser: Revival v demoverzi dokázal, že má skvěle našlápnuto. Kombinace mechanické preciznosti z Resident Evil a nekompromisního, dospělého vizuálu plného gore prvků a sexuality funguje překvapivě skvěle a dokáže okamžitě strhnout i lidi, kteří značku vůbec neznají. Pokud si plná verze udrží nastavené tempo, čeká nás v říjnu jeden z nejlepších a rozhodně nejkontroverznějších hororů posledních let.