Kiln - Zábava na hliněných základech

Double Fine Productions je studio, které se za čtvrt století existence proslavilo svéráznými hrami plnými silného příběhu a absurdního humoru, jejichž autorský rukopis poznáte na první pohled. Kiln přichází jako výrazný odklon od dosavadního vzorce: žádný příběh, žádné postavy, jen online multiplayer. Když Double Fine tenhle projekt oznámilo, byl jsem upřímně zvědavý, ale i notně skeptický.

Recenzovaná verze: Xbox Series X

Kiln (česky znamená pec) je online multiplayerová party akce, ve které se hráči ujímají role duchů ovládajících keramické nádoby. Hra začíná u hrnčířského kruhu, kde si hráč za pomoci dvou tlačítek vymodeluje vlastní nádobu z nabídky základních tvarů, přičemž volba přímo ovlivňuje rychlost pohybu, objem přenášené vody, odolnost vůči zásahům i podobu speciální schopnosti. Velká těžká nádoba unese víc vody a vydrží více úderů, zatímco malá a štíhlá proklouzne davem, ale roztříští se pár nárazy protivníka. Kromě toho lze své nádoby zdobit barvami, glazurami, nálepkami a různými tvarovými nástroji odemykatelnými postupně až do 50. úrovně, přičemž veškeré kosmetické předměty se získávají za in-game měnu bez mikrotransakcí. Hrnčířský kruh je bez nadsázky jednou z nejsilnějších částí hry a kombinace taktické volby a kreativní zábavy funguje velmi dobře.

Ústřední a jediný herní mód se nazývá Quench a staví proti sobě dva čtyřčlenné týmy, jejichž úkolem je sbírat vodu ze středu mapy a nést ji k nepřátelské peci, která musí být uhašena, a to celkem třikrát, aby tým vyhrál. Cestou hráče čekají střety s protihráči, jejichž speciální schopnosti vycházejí z tvaru jejich nádoby. Duchové mohou svoji nádobu v průběhu hry navíc vyměnit s každým respawnem, takže se taktika může rapidně měnit. Boje samotné ale nudí: základní útok se rychle vyčerpá, zásahy nenabízejí takovou zpětnou vazbu, jakou by akce tohoto typu potřebovala a speciálních útoků je jen pár.

Arény čerpají z řecké mytologie v humorném podání. Hermes provozuje balíkové centrum plné pohyblivých dopravníkových pásů, Dionýsos je diskžokej a jeho sál nutí hráče tančit vždy, když šlápnou na rozsvícenou dlaždici. Při vydání hra nabízela bohužel jen pět map, od té doby přibyla jedna další. Naštěstí je každá z map velmi originální a nutí k trochu jiné taktice.

Do principů hry proniknete rychle a zpočátku vás originalita celého konceptu příjemně překvapí. Problém nastane zhruba po dvou třech hodinách, kdy Kiln přestane nabízet cokoli nového těm, kdo nemají stálou partu kamarádů: jediný herní mód, skromný počet map a progrese přinášející po čase jen kosmetické drobnosti hovoří jasně: hra vyšla příliš brzy, a privátní zápasy, ranked mód ani jakákoli offline alternativa v ní prostě chybí. Navíc začnete vnímat nevyladěnost hry. Samotné souboje nejsou příliš zábavné a respawny jsou extrémně rychlé, takže nepřítele, kterého právě roztříštíte, máte za vteřinu zpátky v patách a vaše nádoba plná vody to má sečtené. Záleží tak čistě na pohybu po mapě a koordinaci týmu.

Matchmaking funguje překvapivě svižně i přesto, že průměrný počet současně hrajících na Steamu se pohybuje okolo dvacítky (s peakem kolem dvou set). Hra sice vyšla v Game Passu a s cross-play, ale pravidelný výskyt botů v zápasech o závratné popularitě též nenasvědčuje. Týmy s kamarády si jinak lze sestavit, ale s omezením: PlayStation hráči mohou tvořit party jen v rámci PSN, zatímco Xbox a PC hráči přes Xbox aplikaci, takže kamarád na PS a vy na jiné platformě máte smůlu.

Graficky hře nelze nic vytknout: barevná paleta plná sytých kontrastních barev je radost pro oči, zejména na OLED displeji s Dolby Vision. A přes veškerý vizuální spektakl jsou zápasy relativně přehledné. Zvukový design funguje skvěle a tleskání s praskáním keramiky přidávají zápasům na atmosféře. Hudba bohužel nezůstává v pozadí tak, jak by měla, a po delším sezení začínají opakující se smyčky působit dotěrně. Závažnějším technickým problémům jsem se vyhnul, i když velmi zřídka došlo k poklesu snímkové frekvence a jednou mi hra spadla při matchmakingu. Problémům se síťovým kódem jsem se tak na rozdíl od dalších recenzentů vyhnul.

Hru jsem hrál krátce po vydání a pak se k ní vrátil po několika týdnech, za které Double Fine vydalo kosmetické přídavky, zvýšilo level cap a přidalo jednu novou mapu. Snaha se nedá upřít, ale na první rozhodující měsíc je to zoufale málo a obsahová vyprahlost tak zůstává mou největší výtkou. Kiln je zajímavý počin s originálními nápady. V tom Double Fine nijak nezklamalo, hravost studia je tam stále silně znát. Nelze se ale ubránit dojmu, že čistě multiplayerová povaha titulu v kombinaci se skromným launchovým obsahem, nevyladěnou hratelností a slabým marketingem hru pohřbí dřív, než stihne rozkvést.