The Last Gas Station – Strach a chipsy v Cloven Peak

V nezávislém herním průmyslu v poslední době rezonuje trend takzvaných „cozy“ simulátorů – her, u kterých vypnete mozek, doplňujete regály a sledujete, jak vám plynule naskakují virtuální peníze. Vývojáři ze studia Alawar se však rozhodli tento zajetý koncept vzít, kompletně ho převrátit naruby a polít pořádnou dávkou paranoie. Výsledkem je titul The Last Gas Station, který dokazuje, že i zdánlivě monotónní práce pumpaře uprostřed divočiny se dokáže proměnit v extrémně chytlavou záležitost. Vývojářům se sice nepodařilo funkčně zahnat strašáka pozdního stereotypu, ale přesto doručili jeden z velmi zajímavých a originálních simulátorů letošního roku.

Recenzovaná verze: PC

Benzinka proti proudu času

Hra vás staví do role poněkud netradiční protagonistky – městské červené pandy, která se z čistého idealismu rozhodne převzít opuštěnou, starou čerpací stanici v odlehlé horské oblasti poblíž fiktivního vrcholu Cloven Peak. Příběhové pozadí sází na trefný a humorný kontrast - ocitáte se totiž ve světě, kde už plně dominují moderní elektromobily. Vy se naproti tomu snažíte provozovat skromnou oázu pro hrstku řidičů, kteří v čase uvízli se svými starými auty na klasický benzin a naftu. Tento nostalgický střet starého světa s novým dává hře jedinečný charakter hned od prvních minut a skvěle komentuje automobilové trendy s humorem sobě vlastním.

První vrstva hry funguje jako klasický, poctivý management. Začínáte v naprostém chaosu. Budova je zanedbaná, všude se válí odpadky, pavučiny a regály zejí prázdnotou. Prvotní minuty jsou o nastavení základní ekonomické smyčky - popadnete koště, vyčistíte prostor, zprovozníte starý manuální stojan a oživíte pokladnu. Celý proces obsluhy dává vzpomenout na ty nejlepší arkádové simulátory minulosti. Tankování paliva vyžaduje přesné zastavení ukazatele v určeném bodě a u pokladny musíte zákazníkům správně vracet hotovost.

Jakmile začnou proudit první peníze, hra rozjíždí velmi uspokojivý systém vylepšení. Postupně můžete investovat do modernizace vzhledu, dokupovat prodejní regály, chladicí boxy na nápoje nebo kávovary. Později se vám otevře možnost vybudovat kompletní zázemí pro doplňkové služby, jako je automatická myčka, doplňování oleje nebo servisní dílna pro foukání pneumatik. Každá nová služba sice znamená více práce, ale také výrazně vyšší zisky. Právě tato neustálá touha po dalším upgradu a rozšiřování sortimentu o nové druhy zboží drží hráče spolehlivě u obrazovky. Hráč je neustále motivován vizí, že s dalším nákupem drahého vybavení se jeho podniku začne dařit čím dál lépe.

Mrazivé noci a obchodování s fámami

Skutečný trumf a hlavní tahák titulu se však odemkne ve chvíli, kdy zapadne slunce. Hra tehdy mistrovsky přepne žánr do tajuplného thrilleru a ukáže svou odvrácenou tvář. Předchozí majitel benzinky totiž zmizel za velmi podivných okolností a vy od místních excentrických štamgastů dostáváte jediné, naprosto klíčové pravidlo - jakmile padne tma, není radno za žádnou cenu opustit bezpečí budovy.

Noční směny mění hru k nepoznání. Kolem stanice se začnou dít nevysvětlitelné úkazy. Rozhodně ale nejste odkázáni jen na pasivní sledování kamerového systému z bezpečí kanceláře. Hra vás naopak motivuje k tomu, abyste vyrazili do temnoty ven. Právě při nočních obchůzkách kolem pumpy totiž velmi často osobně potkáte nejrůznější záhadné postavy, podivné existence nebo narazíte na přímé stopy paranormálních jevů. Postupně nacházíte také roztroušené zvukové nahrávky předchozího majitele, které fungují jako detektivní stopa k rozpletení rozsáhlé pavučiny konspirací. Vývojáři sem dokázali velmi organicky napasovat snad všechny známé americké městské legendy – od pozorování UFO a vládních experimentů v tajné oblasti Area 23 až po mýty o Bigfootovi či nestvůře z nedalekého jezera.

Geniálním prvkem je provázanost těchto záhad s ekonomickou částí hry. Když v noci narazíte na novou stopu nebo záhadný úkaz, můžete tuto informaci a fámy následně zpeněžit. Přes den totiž začnete v regálech prodávat tematické předměty spojené s danou konspirací, čímž u místních konspirátorů zvyšujete takzvané skóre legend. To vám následně odemyká pokročilejší konverzace s klíčovými postavami, zpřístupňuje nové dialogové větve a posouvá vás dál v samotném pátrání po zmizelém předchůdci. Tento cyklus, kde noční strach přímo financuje denní rozvoj a naopak, je mechanicky naprosto brilantní a drží celou hru pohromadě.

Krásná fasáda s mechanickými trhlinami

Z hlediska audiovizuálního zpracování nelze hře téměř nic vytknout. Stylizovaná pixelová 3D grafika s retro nádechem výborně podtrhuje izolovanost celé lokace uprostřed hlubokých lesů. Skutečným vrcholem je však zvukový design. Vývojáři záměrně neschovávají ukazatel času do rohů obrazovky, ale plynutí dne vnímáte skrze změnu barevné teploty okolí a hudby. Zatímco den provází bezstarostný a energický soundtrack linoucí se ze starého rádia, západ slunce potemní a noc přinese mrazivé ticho, nová setkání s podivnými postavami a další záhady.

I přes skvěle budovanou atmosféru má však herní smyčka své limity, které se začnou projevovat po několika odehraných hodinách. Jakmile se dostane do pokročilejší fáze, kdy je čerpací stanice plně zmodernizovaná a stabilně vydělává, denní rutina se začne nezvratně opakovat a dostavuje se stereotyp. Hra vás totiž staví do pozice jediného pracovníka, který musí sám zvládat obsluhu pokladny, doplňování paliva, mytí oken, opravy aut i neustálé vynášení odpadků - pozdějí lze v rámci vylepšení alespoň zakoupit robotický vysavač.

Citelně zde chybí jakákoliv možnost najmout si pro pozdní fáze hry pomocný personál nebo zavést alespoň částečnou automatizaci. Rutinní mikromanagement, jako je neustálé dokupování a rovnání chipsů do regálů, se po čase mění v mechanickou povinnost. Hráč se tak občas ocitá v pasti, kdy by raději řešil záhady, ale byrokratický koloběh obchodu ho nutí neustále doplňovat sodovky.

Další drobnou vadou na kráse je chování samotných zákazníků. Hra sice sází na provozní chaos, ale zákazníci jsou až příliš trpěliví a apatičtí. Na benzinové pumpě neexistuje žádný penalizační systém za pozdní obsluhu, řidiči klidně vystojí frontu u kasy až do zavíračky, aniž by naštvaně odešli nebo vám snížili hodnocení obchodu či dýško. To sice výrazně snižuje frustraci z hraní a pomáhá méně zkušeným hráčům, ale zároveň to ubírá na celkové realističnosti a výzvě, kterou by správný manažerský simulátor měl v pokročilé fázi nabízet pro udržení napětí.

Závěrečné hodnocení

The Last Gas Station je nesmírně osvěžujícím přírůstkem do žánru simulátorů. Alawar dokázal, že zdánlivě neslučitelné protiklady – uklidňující budovatelská hra a mrazivý konspirační thriller, mohou společně fungovat v naprosto organickém celku. Hra vyniká skvělým tempem, kdy jakýkoliv náběh na nudu u pokladny okamžitě rozbije nová noční událost, nebo bizarní teorie některého z místních obyvatel.

I přes mírnou repetitivnost a absenci pokročilejší automatizace personálu v pozdní fázi hry se jedná o titul s naprosto unikátním magnetismem. Dokáže vás spolehlivě upoutat do klasické herní smyčky „odehraju ještě jeden virtuální den a půjdu spát“. Pokud hledáte manažerskou hru s originální duší, u které se budete bavit i mírně bát, návštěvou této zapadlé pumpy chybu rozhodně neuděláte.