Pokud jste si někdy říkali, že by mohla být zábava hrát si na poslíčka a rozvážet jídlo, či specificky pizzu, tak vás zklamu, neboť A Pizza Delivery navzdory svému názvu není o rozvážce italské pochutiny, nýbrž o vzpomínkách a přemítání o životě ve formě poměrně klasického walking simulátoru, kde vlastně ona pizza je většinu času naprosto irelevantní. Dokáže však titul vůbec někoho zaujmout, když ne fanoušky specifických simulátorů?
Recenzovaná verze: Xbox Series X
V první řadě bych se netradičně věnoval technickému stavu hry, neboť jsem hru dostal na recenzi více než týden před vydáním. Běžná praxe, řeknete si, minimálně u áčkových titulů na desítky hodin. Proč však vydavatel cítí nutnost poskytnout zážitek na hodinu a půl herního času s takovým předstihem v momentě, kdy očividně potřebuje ještě pěkných pár týdnů nebo měsíců na vychytaní všech chyb, je mi záhadou. Zmiňuji to z důvodu, že pokud se hru rozhodnete koupit, pravděpodobně se dostanete k buildu značně opravenému a pokud ne, tak silně doporučuji počkat. Mé první hraní totiž provázela řada bugů znemožňujících postup. Neuložená pozice, zaseknutí kamery, nebo ztuhnutí postavy v pozici, ve které by být neměla. Nervy mám jen jedny, nicméně jsem se rozhodl počkat na vydání a hru zopakovat. Nevim, zda je v nečem opravena a nebo pomohl prostý restart, nicméně zdárně se mi jí podařilo dokončit, ačkoliv spousta grafických glitchů a technických bugů přetrvává. Bohužel.
Pojďme ale k samotné hratelnosti. Jako správný poslíček máte k dispozici svůj moped a brázdíte s místy až surrealistický svět, v němž není většinou nutné doručit pizzu, jak již bylo řečeno, nýbrž vyřešit pár hádanek a přesunout se do další části. Při tom posbírat pár předmětů, k nimž má hlavní postava často pár poznámek a promluvit si s jedním jediným NPC v dané lokalitě. Moped většinu času není vůbec potřeba a jde spíš o běžný walking simulator. A pokud potřeba je, tak jízda na něm není zrovna uspokojující. Jízdní model připomíná spíše levitaci a byl jsem většinou rád, že jej nemusím používat. Další problém je i fakt, že jsem se ve hře, která je dle tvůrce explorativní, bál cokoliv zkoumat, abych si náhodou nepřivodil nějaký bug následkem neželané interakce.
Samotný příběh je vyprávěn spíše minimalisticky, nepřímo a v metaforách. Naprosto chápu, že sepsat působivý scénář je velmi obtížné a proto velká část (nejen) indie vývojářů na příběh rezignuje. Nicméně zrovna u tohoto žánru jde o podstatnou součástí a osobně mi walking simulátory bez dobrého příběhu nebo vypiplané audiovizuální stránky (ke které se dostanu) zajišťující potěšení z kochání, vlastně nemají co nabídnout. Dle mého názoru totiž jde o klíčový prvek žánru. A omlouvám se, ale v momentě, kdy je Steam zahlcený podobnými projekty, už mě ani nebaví tyhle projekty obhajovat tím, že jde o dílo jednoho vývojáře nebo že nebyly peníze. Hrál jsem už příliš produkčně i umělecky hodnotnějších freeware her abych mohl s klidem říct, že tohle stojí za zahraní, váš čas nebo vaše peníze.
Všudypřítomnou lacinost, nedodělanost a amatérismus pak umocňuje opravdu jednoduchá grafická stránka, přičemž mě zarazilo, že první větší lokace je naprosto nejhorší a nejdelší z celé hry, což hned na začátek naprosto pokazí dojem a zarazí jakákoliv pozitivní očekávání. Zmíněné bugy pak celkovému dojmu rozhodně také neprospívají, přičemž jediná pozitivní věc v tomhle ohledu je opravdu jen povedený hudební doprovod nabízející několik hezkých melodií.
S klidným srdcem tak bohužel A Pizza Delivery nedokážu doporučit téměř nikomu. V momentě, kdy máme na digitálních distribucích stovky nových her týdně a Itch je přeplněný kvalitními freeware hrami, nevidím zkrátka důvod proč by měl zákazník utrácet nejen peníze, ale hlavně svůj čas právě za projekty jako tenhle. Po kvalitním walking simulátoru se poohlédněte raději jinde, výběr je konec konců obrovský.
